Co byla Vozová hradba
vozových hradeb.
V počátcích byly pravděpodobně obyčejnými, běžně užívanými selskými vozy. Teprve postupem času došlo na základě zkušeností z bitev k rozlišení zásobovacích a bojových vozů. Pro tento účel byly využívány větší a pevnější vozy, vybavené na stranách deskou ze silných fošen.
Kdo vymyslel vozovou hradbu
Jan Žižka z Trocnova na to přesně před 600 lety přišel. Vynalezl a 2. prosince 1419 i poprvé použil takzvanou vozovou hradbu.
Archiv
Kdo to byli husité
Husité sami sebe nazývali „věrnými“ (tj. správně věřícími) Čechy, nebo božími bojovníky. Označení husité bylo původně chápáno pejorativně, užívali ho jejich protivníci, kteří je považovali za kacíře. Později se ujalo v neutrálním významu, vedle označení kališníci či utrakvisté.
Kde husité prohráli
Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích. Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.
Proč mají husité ve znaku kalich
Kalich se stal symbolem husitů a dalších skupin náboženské reformace, protože symbolizoval přijímání podobojí všech věřících – tedy nejen chleba, ale i vína. Odtud také pochází alternativní pojmenování husitů kališníci nebo stoupenci kalicha. Kalich se užívá společně s paténou.
Jaké byly husitské zbraně
Zbraně na boj zblízka
Kopí s hákem – obyčejné kopí s hákem ke stahování jezdců z koní. Šídlo – zbraň s protáhlou špicí na dřevěné násadě, sloužila k bodání do protivníků. Sudlice – sečná i bodná zbraň na dřevěné násadě; jedním druhem sudlice je sudlice ušatá, u které jsou uši tvořeny bodáky po stranách.
Na co zemřel Žižka
Žižkova mohyla u Přibyslavi
Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.
Jak ziska prisel o oko
Portrét vystřeleného oka
K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého oka.
Kde zemřel Zizka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Co to je spanilá jízda
Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel.
Co je to spanilé jízdy
Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel.
Co je to přijímání pod obojí
Podobojí (též pod obojí, nebo „pod obojí způsobou“ – lat. sub utraque specie), označuje zpravidla přijímání eucharistie zároveň jak v podobě posvěcené hostie, těla Kristova, tak i v podobě posvěceného mešního vína z kalicha, krve Kristovy.
Co je to Sudlice
Sudlice je středověká dřevcová sečná i bodná zbraň na českém území proslavená zejména husity. Evropskou pěchotou ale byla používána od 13. do 17. století.
Kdy zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Kde Žižka přišel o oko
Portrét vystřeleného oka
K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého oka.
Kde zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Na co zemřel Jan Žižka
Žižkova mohyla u Přibyslavi
Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.
Co se stalo v roce 1424
Druhá křížová výprava, bitva u Malešova, Žižkova smrt
Panská jednota vede kampaň proti Žižkovi, na své straně má Prahu. V roce 1424 se tedy Žižka střetává se svými odpůrci u Malešova, kde vítězí a rozezlen táhne proti Praze.
Kdo vladl za husitu
Největší jezdeckou sochou v České republice odlitou z bronzu je socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, umístěná na vrchu Vítkově na Žižkově, kde 14. 7. 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy.
Jak skončili husitské války
Za jejich počátek je obecně označován rok 1419, kdy došlo k pražské defenestraci. Za konec husitských válek bývá nejčastěji považováno vyhlášení Basilejských kompaktát v roce 1436, ale také bitva u Lipan v roce 1434, která období bojů v zemích Koruny české víceméně ukončila.
Kdo pořádal spanilé jízdy
Ebicykl – Expedice na bicyklech. Od roku 1984 se pravidelně rok co rok pořádá Ebicykl – cyklistická jízda astronomů a příznivců astronomie aneb spanilá jízda od hvězdárny ke hvězdárně, především na území bývalého Československa. Podnětem ke vzniku Ebicyklu byl dopis tehdejšího studenta gymnázia z Lysé n.
Co bylo cílem spanilých jízd
„spanilé jízdy (rejsy)“ na Moravu, Slovensko, do Polska, kde vznikaly vojenské posádky; také do Uher, Rakouska a Německa (až k Baltu). Cílem byla kořist, propagace husitských myšlenek a jejich obrana (to mělo vliv na lidové hnutí) a neposledním cílem bylo též zabránit ničivým nájezdům do Čech.
Kdo zavedl přijímání podobojí
Teď se vrátíme zpátky do roku 1414 ke zrodu husitství jako takového. Kazatel Jakoubek ze Stříbra zavedl přijímání "pod obojí způsobou", při eucharistii tedy přijímal nejen chléb jakožto tělo Ježíšovo, ale i víno z kalicha – jeho krev.
Co je to Hákovnice
Hákovnice je těžká ruční palná zbraň vyvinutá v první třetině 15. století. Byla využívána v Čechách během husitských válek a rozšířila se i do dalších zemí střední Evropy. Její prachová komora měla menší světlost než hlaveň.
Jak se jmenují husitské zbraně
halapartna, sudlice ušatá, švýcarská, italská aj.), kropáče, řemdihy, šídla, kůsy, bojové cepy, meče, sekery, palcáty, bijáky, válečná kladiva apod. – to jsou typické zbraně doby předhusitské, husitské i pohusitské.